IT & systémy | Software & systémy

Férová cena za IT

Čo je primeraná cena za IT? Investujeme veľa alebo málo? Kde vlastne leží najväčší potenciál na úspory? Máme v niektorej oblasti IT využiť outsourcing?

(Článok je publikovaný v pôvodnom znení v českom jazyku.)

Nastíněné otázky v úvodu článku dostává mnoho IT manažerů, kteří však na některé z nich mnohdy jen těžko hledají odpověď. Ještě složitější je to s prokazováním cen za IT. Diskuse mezi zástupci IT a byznysu pak často zabrousí do technických detailů, kterým protistrana nerozumí, a tudíž je ani příliš ochotně neakceptuje.

Trend snižování nákladů na IT

V poslední dekádě jsme ve většině společností zaznamenali patrný posun ve vnímání přidané hodnoty IT. Vývoj nejprve začínal u téměř neregulovaného investování do různých IT technologií, pokračoval obdobím vystřízlivění a skončil u vysokého tlaku ze strany vedení na redukci IT nákladů. V dnešní době se tak mnoho podniků dostává do situace, kdy si klade zásadní otázku: Co je vlastně férová cena za IT a kolik by mělo IT stát?

Odpověď není jednoduchá – vždy se totiž jedná o kombinaci několika faktorů jak na straně IT, tak na straně byznysu. Zjednodušeně řečeno, jedná se o požadavek na kvalitu a objem technologií při zachování stanovené hranice vynaložených finančních prostředků. Výsledkem pak je cena za jednotku, kterou lze srovnat s cenou dosahovanou na trhu. Jak ale tuto férovou cenu zjistit?

Standardní katalog služeb

Nejprve je potřeba porozumět skutečným IT nákladům a pochopit, co za ně IT poskytuje. To v praxi znamená spojit dohromady účetní a technické znalosti IT a vytvořit katalog IT služeb s jasně definovaným způsobem výpočtu ceny za poskytované služby.

Zde doporučujeme sáhnout po standardním katalogu služeb – svému klientovi katalog poskytne komplexní informace a zároveň mu umožní porovnat jeho služby s ostatními společnostmi na trhu. Tím se také zjednoduší analýza, zda případně zvolit outsourcing, či nikoliv.

Pokud již disponujeme katalogem služeb, pak druhým nejdůležitějším bodem je definovat jasnou strukturu IT nákladů, tj. ukázat, z čeho se cena výsledné služby skládá a jak budeme pracovat s jednotlivými druhy nákladů (které budou fixní, které variabilní, přímé, nepřímé, atp.).

Celkový model IT nákladů…

… se většinou skládá ze dvou částí:

  1. vnitřní služby IT (např. uskladnění dat, databáze, webový server, serverovna, počítačová síť, internetové připojení atd.)
  2. byznys služby (služby, které „vidí“ zákazník IT, např. aplikace, počítač, e-mailová schránka atd.).


Pro ověření cen jednotlivých IT služeb doporučujeme srovnat tyto služby a jejich ceny s trhem, abychom dokázali dobře zaměřit naše optimalizační iniciativy.

Mezi těmito dvěma vrstvami pak musí být definovány alokační klíče či měrné jednotky, které určí, jakou část vnitřních nákladů IT pohlcují jednotlivé byznys služby (bývají často reprezentovány samotnými aplikacemi, což je pro začátek přijatelný a lépe uchopitelný způsob jejich definice).

Při definování byznys služeb je bezpodmínečně nutná dobrá komunikace mezi odpovědnými osobami IT a samotného byznysu. Pokud není jasné, co je výsledný produkt, který IT dodává, a jak se počítá výsledná cena, pravděpodobně skončíme s velkým množstvím dat. V důsledku jejich odlišné interpretace každé strany pak ale nebudeme schopni dosáhnout konsensu, co je a co není správně v rámci celé firmy.

Přeúčtování nákladů

Nyní jsme se dostali do fáze, kdy víme, co nás IT vnitřně stojí. Musíme si ale ještě vyjasnit, kdo nám kolik zaplatí. Jednoduše řečeno, jak budeme náklady na jednotlivé IT služby přeúčtovávat zákazníkům, ať už externím, nebo interním.

Také zde můžeme uplatnit několik cenových modelů. Mezi neznámější patří tzv. cost plus 1, pevná cena, účtování na základě skutečně spotřebovaných jednotek, účtování na základě počtu uživatelů, spotřebovaného času a materiálu atp. Použití jednotlivých modelů závisí na konkrétní situaci a na typu poskytované služby. Např. pro provozní služby se častěji využívají metody založené na spotřebě konkrétních jednotek, případně počtu uživatelů, pro vývoj zase modely pevné ceny či spotřebovaného času a materiálu. Zde musíme zdůraznit, že klíčovým bodem úspěšné aplikace cenového modelu je správná komunikace a shoda obou stran.

Ověření regulérnosti cen

Je ale takto stanovená cena férová? Abychom dokázali dobře zaměřit naše optimalizační iniciativy, doporučujeme ověření cen jednotlivých IT služeb porovnat s trhem (tj. provést tzv. benchmarking).

Při procesu porovnávání a měření IT služeb bychom se měli držet základního pravidla – porovnávat jablka s jablky, nikoliv jablka s hruškami. Jinak řečeno, nejprve musíme definovat IT služby v souladu s běžnou praxí, tedy tak, jak jsou standardně definovány na trhu. Teprve pak musíme určit, co vlastně od srovnání očekáváme a na co chceme jeho výsledky použít.

V prípade otázok môžete kontaktovať autorov článku - pracovníkov spoločnosti KPMG v Českej republike Jana Kroba a Jiřího Babického na jkrob@kpmg.cz a jbabicky@kpmg.cz.  

Na spoločnosť KPMG sa vzťahuje obmedzenie zodpovednosti Prevádzkovateľa portálu CFO.sk a jeho odborných prispievateľov a partnerov

Tento článok sa páči

0

 luďom, hlasujte:


Počet komentárov: