Účtovníctvo, Dane & Legislatíva | Účtovníctvo & Finančné výkazy

Pripravovaná novela zákona o účtovníctve v Česku

Podobne ako u nás novela zavádza veľkostné kategórie účtovných jednotiek, platiť má od 1. januára 2016

12.02.2015 | Zdroj: Deloitte

Deloitte 

V dnešním vydání přinášíme informace o připravované novele zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a souvisejících předpisů, kterou Ministerstvo financí připravilo a předložilo vládě ke schválení koncem roku 2014. Novela by měla začít platit od 1. ledna 2016.

Hlavním cílem novely je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků (dále jen „Směrnice“) do zákona o účetnictví.

Směrnice fakticky nahrazuje tzv. čtvrtou a sedmou účetní směrnici EP a Rady. Státy jsou dle rozhodnutí EU povinny novou Směrnici zakomponovat do svých účetních právních systémů do 20. července 2015. Začít platit by pak měla od 1. ledna 2016, případně v průběhu roku 2016 dle individuálního rozhodnutí členského státu.

Směrnice se v zásadě zaměřuje na malé a střední podniky, od upřesnění jejich charakteristik po vyčlenění jejich povinností. Více informací o Směrnici naleznete v našem Účetním zpravodaji z ledna 2014. Směrnice v jednotlivých ustanoveních umožňuje, aby členský stát povolil mikro a malým účetním jednotkám určitá zjednodušení či přímo osvobození z některých povinností, které se jinak bez výhrady týkají středních a velkých účetních jednotek, včetně subjektů veřejného zájmu. Možnosti zjednodušení či osvobození se týkají zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a zveřejňování účetních závěrek, sestavování a zveřejňování výročních zpráv, ověřování účetních závěrek a výročních zpráv auditorem. Předložený návrh novely zákona o účetnictví v maximální možné míře přebírá možnosti zjednodušení či osvobození s ohledem na snižování administrativní zátěže mikro a malých účetních jednotek.

K hlavním navrhovaným věcným úpravám zákona o účetnictví vyplývajícím z transpozice Směrnice do zákona o účetnictví patří především:

1. Zavedení kategorizace účetních jednotek

S navrhovanou účinností od 1. ledna 2016 budou rozlišovány kategorie účetních jednotek – mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka a velká účetní jednotka. Začlenění příslušné účetní jednotky do dané kategorie závisí na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (tj. hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců) k rozvahovému dni a to následovně:

Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem 9 mil. Kč,
• roční úhrn čistého obratu 18 mil. Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem 100 mil. Kč,
• roční úhrn čistého obratu 200 mil. Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem 500 mil. Kč,
• roční úhrn čistého obratu 1 mld. Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty uvedené u středních účetních jednotek. Za velkou účetní jednotku se vždy považuje subjekt veřejného zájmu.

Podle důvodové zprávy k novele zákona bude drtivá většina účetních jednotek v České republice zařazena v kategorii malých a mikro účetních jednotek. Z tohoto důvodu se navrhuje, aby kategorie malých i mikro účetních jednotek pro poskytnutí osvobození od určitých povinností byla ještě dále rozčleněna. Jemnější rozčlenění do „podkategorií“ se navrhuje provést podle toho, zda má malá či mikro účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Kategorizace účetních jednotek je důležitá pro uložení účetních povinností. Nově se zavádí, že účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Dále uvádíme některá možná osvobození, která jsou navržena v novele zákona o účetnictví:

• malé a mikro účetní jednotky nebudou sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu,
• v příloze v účetní závěrce budou malé a mikro účetní jednotky uvádět pouze část údajů oproti plné škále informací uváděných velkými účetními jednotkami,
• mikro účetní jednotky nebudou používat ocenění reálnou hodnotou,
• všechny mikro a malé účetní jednotky (podnikatelské i nepodnikatelské), které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem:
  
  • by mohly sestavovat zkrácené účetní výkazy,
  • by nemusely zveřejňovat výkaz zisku a ztráty,
  • by neměly povinnost vyhotovit výroční zprávu.
• všechny střední, malé a mikro účetní jednotky by byly osvobozeny od povinnosti vykazovat nefinanční informace.

2. Zavedení kategorizace konsolidačních skupin

V souladu se zavedením kategorizace skupin účetních jednotek se nově budou rozlišovat malé, střední a velké konsolidační skupiny, přičemž zařazení do příslušné konsolidační skupiny bude opět záviset na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (tj. aktiva, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců) k rozvahovému dni. Kategorie malé skupiny účetních jednotek je osvobozena od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.

Malou skupinou účetních jednotek je ta, která se sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem 100 mil. Kč,
• čistý obrat 200 mil. Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

3. Stanovení „subjektu veřejného zájmu“

V současné době je definice subjektů veřejného zájmu uvedena v zákoně č. 93/2009 Sb., o auditorech. Navrhuje se, aby tato definice byla z uvedeného zákona vyjmuta, upravena a převedena do novely zákona o účetnictví. Za subjekt veřejného zájmu se považuje:

• účetní jednotka se sídlem v České republice, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
• účetní jednotka se sídlem v České republice, která je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, pojišťovnou nebo zajišťovnou, penzijní společností nebo zdravotní pojišťovnou.

4. Zavedení povinnosti sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám

Tuto zprávu budou sestavovat velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu především z důvodu větší transparentnosti plateb odváděných vládám. Bude se jednat o účetní jednotky, které působí v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích.

Novela dále obsahuje i některé další drobné úpravy, které souvisejí především s dokončením rekodifikace soukromého práva, a změny legislativně technického charakteru.

Součástí návrhu zákona je i nová úprava režimu jednoduchého účetnictví a možnost jeho použití určenými účetními jednotkami při splnění stanovených podmínek. Jedná se zejména o velmi malé účetní jednotky, které nebyly založeny za účelem dosahování zisku (např. malé spolky) a pro něž by vedení podvojného účetnictví bylo administrativně a finančně náročné.

S novelou zákona o účetnictví souvisí i navrhované změny zákona o daních z příjmů, zákona o rezervách a zákona o auditorech. Upozorňujeme, že během procesu schvalování novely může dojít ke změnám výše uvedených informací. Plné znění navrhované novely zákona o účetnictví naleznete zde.

V prípade otázok môžete kontaktovať Stanislava Staněka zo spoločnosti Deloitte v Českej republike na sstanek@deloitteCE.com, alebo Ľudmilu Buzgovú, odborníka spoločnosti Deloitte na Slovensku na lbuzgova@deloitteCE.com.

Na spoločnosť Deloitte sa vzťahuje obmedzenie zodpovednosti Prevádzkovateľa portálu CFO.sk a jeho odborných prispievateľov a partnerov.