Účtovníctvo, Dane & Legislatíva | Legislatíva

Zjednodušený postup pri výkone zahraničných súdnych rozhodnutí z EÚ

Revidované nariadenie Brusel I zjednodušuje výkon rozhodnutia vydaného v inom členskom štáte EÚ

Článok je uverejnený v pôvodnom znení v českom jazyku.

Dne 10. ledna nabylo účinnosti revidované nařízení Brusel I upravující pravidla mezinárodní soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Toto nařízení nahrazuje dosavadní nařízení Brusel I a použije se na soudní řízení zahájená od 10. ledna 2015.

Zrušení řízení o prohlášení vykonatelnosti

Hlavní změnou, které má nové nařízení přinést, je usnadnění výkonu rozhodnutí vydaného v jednom členském státě Evropské unie v jiném členském státě. Doposud totiž platilo, že pokud jste chtěli takové rozhodnutí vykonat, bylo třeba mimo jiné projít zvláštním řízením, ve kterém bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí, a teprve následně bylo možné přistoupit k samotnému výkonu rozhodnutí. Nové nařízení samostatné řízení o prohlášení vykonatelnosti zcela vypouští. Ponechává však povinnému, který má na základě rozhodnutí plnit, obranu, kterou mohl v rámci řízení o prohlášení vykonatelnosti použít; ta se však nyní uplatní až ve fázi výkonu rozhodnutí. Aktivita je tak primárně vyžadována od povinného, který se chce výkonu rozhodnutí bránit, nikoli paušálně od všech oprávněných domáhajících se výkonu rozhodnutí, jako doposud.

Co když bude zahájeno více řízení v různých členských státech?

Nařízení dále nově upravuje vztah mezi několika řízeními v téže věci mezi týmiž účastníky zahájenými v různých členských státech. Doposud platilo, že pokud bylo zahájeno řízení v jednom členském státě, i když měl být (např. podle dohody o soudní příslušnosti) příslušný soud v jiném členském státě, později zahájené řízení muselo být přerušeno až do doby, kdy první soud rozhodne o své ne/příslušnosti. V praxi bylo toto ustanovení zneužíváno takovým způsobem, že pokud někdo očekával zahájení soudního řízení, kterému se chtěl vyhnout, sám nejdříve účelově zahájil řízení u nepříslušného soudu (zpravidla v takových členských státech, které jsou známy průtahy v řízení), aby se tak oddálilo přijetí rozhodnutí ve věci samé. V reakci na tuto praxi je nově pravidlo priority soudů otočeno ve prospěch soudů toho členského státu, který byl stranami určen jako výlučně příslušný v jurisdikční dohodě, i když bylo dříve zahájeno řízení v jiném členském státě.

Vyšší ochrana slabších stran

Revidované nařízení přináší i řadu dalších dílčích změn v pravidlech pro určení mezinárodní soudní příslušnosti. Posiluje se tak například v některých oblastech ochrana slabších stran (zejména spotřebitelů, zaměstnanců apod.). Nově tak například zaměstnanec s obvyklým místem výkonu práce v Evropské unii může na základě nařízení žalovat svého zaměstnavatele, který nemá v Evropské unii své sídlo ani pobočku, u soudu toho členského státu, ve kterém zaměstnanec obvykle vykonává svou práci. Dále mají soudy, u kterých bylo zahájeno řízení, aniž by k tomu byly dle nařízení příslušné, novou povinnost ověřit si u slabších stran, že si jsou vědomy toho, že pokud se nebudou proti nepříslušnosti soudu bránit, bude příslušnost soudu založena.

V prípade otázok môžete kontaktovať autorku článku Martinu Smržovú na msmrzova@deloittece.com.

Na spoločnosť Deloitte sa vzťahuje obmedzenie zodpovednosti Prevádzkovateľa portálu CFO.sk a jeho odborných prispievateľov a partnerov.

Tento článok sa páči

0

 luďom, hlasujte:


Počet komentárov: