Účtovníctvo, Dane & Legislatíva | Legislatíva

Novela zákona o verejnom obstarávaní v Česku

Novela prináša zásadné zmeny v otázke dodatočných prác a čiastočných hodnotiacich kritérií pri hodnotení ekonomickej výhodnosti ponúk

13.03.2015 | Zdroj: Deloitte

Deloitte 

Dne 10. února 2015 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR další tzv. technickou novelu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění schváleném Senátem Parlamentu ČR. Níže bude věnována pozornost vybraným změnám, které tato technická novela přináší.

Několik změn v technické novele se týká odstranění ustanovení, která do zákona vnesla tzv. transparenční novela z roku 2012, a v tomto směru tak navazuje na předchozí technickou novelu z roku 2014, která rovněž odstranila či modifikovala ustanovení zavedená transparenční novelou. Velmi zajímavé novinky však přináší dílčí promítnutí směrnice 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek („Směrnice VZ 2014“).

Pokud jde o změny odstraňující ustanovení předchozích novel, zřejmě nejvítanější změnou je zrušení povinného rušení zadávacích řízení v případech, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku nebo mu zůstane k hodnocení jediná nabídka.

Definitivně se také ruší povinná oponentní stanoviska a tzv. seznam hodnotitelů a tím i jejich povinná účast u vybraných veřejných zakázek (s hodnotou vyšší než 300 000 000 Kč v případě státu a jeho příspěvkových organizací a 50 000 000 Kč v případě územních samosprávných celků a jejich příspěvkových organizací).

Jak bylo uvedeno výše, mimo tyto změny zavádí technická novela do zákona dvě zásadní novinky.

Dlouhodobě problematická otázka dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb bude přechodným způsobem (do nabytí účinnosti zcela nového zákona o veřejných zakázkách) řešena částečnou transpozicí Směrnice VZ 2014. Aplikace § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ vytváří překážku především při provádění stavebních prací, když ZVZ mimo jiné dosud vyžaduje, aby potřeba dodatečných prací vznikla v důsledku objektivně nepředvídatelných okolností. Požadavek objektivní nepředvídatelnosti pak na zadavatele kladl v mnoha případech téměř nesplnitelné nároky, v důsledku čehož byla využitelnost předmětného zákonného ustanovení významným způsobem limitována.

Nově ZVZ klade na zadavatele požadavky mírnější, když umožňuje pořízení dodatečných prací v případě, kdy zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl potřebu těchto prací předvídat.

Druhou změnu v souvislosti s dodatečnými službami a stavebními pracemi představuje zvýšení limitu dodatečných stavebních prací z 20 % na 30 % z hodnoty původní veřejné zakázky.

Z hlediska dosavadní praxe představuje zcela převratnou změnu rozšíření dílčích hodnotících kritérií v rámci hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek. Demonstrativní výčet dílčích hodnotících kritérií se rozšiřuje o možnost zohlednění vlivu plnění veřejné zakázky na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce a o kritérium organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění.

První z nových dílčích hodnotících kritérií bude pravděpodobně obtížně aplikovatelné, když není zcela zřejmé, o jaký okruh osob se vlastně jedná. Pokud tento okruh vydefinuje sám zadavatel, vystavuje se riziku napadení zadávacích podmínek z důvodu diskriminace.

Druhé z nových dílčích hodnotících kritérií dosud nebylo používáno, neboť se svým obsahem mohlo překrývat s kvalifikačními předpoklady, přičemž v zákoně je striktně vymezeno, že kvalifikace dodavatelů nemůže být předmětem hodnotících kritérií. V první řadě je třeba si uvědomit, že využití tohoto hodnotícího kritéria je omezeno obecnými podmínkami, tedy zejména, že uvedené osoby musí být zapojeny do realizace veřejné zakázky a že tyto osoby musí mít významný vliv na její plnění. Prvně jmenovanou podmínku je nutno zajistit smluvně, protože uvedení této skutečnosti v zadávací dokumentaci není z hlediska smluvního vztahu a následného vymáhání smluvních závazků dostačující. Druhá z uvedených podmínek předpokládá, že se např. bude jednat o služby osobní povahy, kdy přímo vlastnosti a zkušenosti poskytovatele těchto služeb mají vliv na kvalitu jejich provedení.

Ve vazbě na dosavadní negativní zkušenosti zadavatelů s užíváním nečíselných hodnotících kritérií je pak otázkou, zda se nové možnosti hodnocení v praxi zadavatelů v širší míře uplatní. Hodnotit kvalifikaci a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky bude stejně jako jiná nečíselná hodnotící kritéria vyžadovat detailní stanovení způsobu hodnocení a zkušené odborníky se znalostí správní a soudní rozhodovací praxe. Následně také bude nezbytné důsledné uplatňování stanovených pravidel v rámci procesu hodnocení ze strany hodnotící komise.

Ačkoliv v legislativním procesu zazněly i hlasy proti přijetí této novely s ohledem na plánovaný zcela nový zákon o veřejných zakázkách, lze uvedenou novelu přinejmenším v částech odstraňujících prvky předchozí transparenční novely za nezbytnou. Tato nezbytnost pramení ze skutečnosti, že dosavadní znění zákona již nebylo v praxi naplnitelné, když zákon předpokládal např. účast hodnotitelů u významných veřejných zakázek vybraných ze seznamu hodnotitelů, který k dnešnímu dni vůbec neexistuje. Zákon tedy zadavatele nutí k plnění nesplnitelné povinnosti, což je samo o sobě alarmující a uvedená novela tak přichází již pět minut po dvanácté.

Pokud jde o další části novely, částečná implementace Směrnice VZ 2014 ve výše uvedených oblastech může být prospěšná pro zadavatele i dodavatele, neboť se tím částečně mohou připravit na budoucí právní úpravu. Rovněž poznatky z uvedení předmětných ustanovení praxe mohou přispět k jejich případnému upřesnění v rámci připravovaného nového zákona. Ostatní ustanovení, zejména pak ustanovení týkající se procesu před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže však lze považovat za nadbytečná s ohledem na krátkou účinnost stanovených pravidel. Nezbývá než doufat, že nový zákon o veřejných zakázkách nebude podléhat tak často tlakům na novelizaci, neboť stabilita právní normy je v tomto případě pro správnou aplikaci naprosto klíčová.

V prípade otázok môžete kontaktovať autora článku Ondřeje Chmela na ochmela@deloittece.com.

Na spoločnosť Deloitte sa vzťahuje obmedzenie zodpovednosti Prevádzkovateľa portálu CFO.sk a jeho odborných prispievateľov a partnerov.